Středočeský kraj · Česká republika

HistorieDlouhé Lhoty

Od první písemné zmínky z roku 1336 přes kolonizaci, šlechtické rody a pálení kolomazi až po dnešní poklidnou obec v srdci dobříšského kraje.

První zmínka1336
Kostel sv. Jana14. stol.
Katastr760 ha
Scrollovat
Kronika

Historie obce

13 klíčových okamžiků, které tvarovaly charakter obce.

Vznik
Válka
Rozvoj
Kultura
Moderní doba
Pohroma
po roce 1300Vznik

Počátky osídlení

Soustavné osídlování Dlouhé Lhoty spadá do doby po roce 1300. První písemná zmínka pochází z roku 1336, kdy se obec připomíná pod názvem, který se v průběhu staletí několikrát měnil.

1356Rozvoj

Přejmenování na Nová Lhota

V roce 1356 byla obec přejmenována na Nová Lhota. Název odrážel charakter nového osídlení v době kolonizace středočeského kraje.

1364Kultura

Bavor ze Strakonic zakládá kostel

V roce 1364 byla obec přejmenována na Bavorovu Lhotu podle Bavora ze Strakonic, který zde na svůj náklad nechal vybudovat kostel sv. Jana Evangelisty. Gotická stavba se základy ze 14. století se dochovala dodnes a je jednou z nejvýznamnějších kulturních památek obce.

1403Moderní doba

Rod Bechyňů z Lažan — Jindřich Lefl

Praotec rodu Bechyňů z Lažan, Jindřich Lefl, byl roku 1403 komorníkem krále Václava IV. Ve velké královské přízni zastával i post hejtmana Vratislavského knížectví. Rod pocházel ze Slezska a nesl erb se třemi kapry červenými ve stříbrném poli.

1515Rozvoj

Mikuláš Bechyně — první doložený pán Dlouhé Lhoty

Z kroniky víme, že Mikuláš z rodu Bechyňů z Lažan byl roku 1515 pánem na Dlouhé Lhotě. Držel také Běšiny a Libčice. Rod Bechyňů bude osudům Dlouhé Lhoty dominovat více než století.

1654Moderní doba

Návrat k názvu Dlouhá Lhota

V roce 1654, v době nové kolonizace Příbramska a Dobříšska vyvolané rozvojem báňského podnikání, byl obci vrácen původní název Dlouhá Lhota.

1673Moderní doba

Poslední Bechyně z Lažan na Dlouhé Lhotě

V roce 1673 zemřel Kašpar Maxmilián Bechyně z Lažan, místosudí a místokomorník Království českého. Jeho náhrobní kámen leží dodnes před oltářem v kostelíku. Po jeho smrti prodali synové zadlužený statek Rudolfu z Colloreda za 108 000 zlatých.

18. stol.Rozvoj

Rozkvět — téměř 600 obyvatel

Výraznější rozvoj Dlouhé Lhoty nastává v druhé polovině 18. a začátkem 19. století. V té době dosahuje obec téměř 600 obyvatel. Hlavním zaměstnáním bylo zemědělství, obec však proslula zejména pálením kolomazi, kterou zásobovala celé okolí.

kolem 1800Moderní doba

Výstavba zámku

Kolem roku 1800 byl na místě původní tvrze postaven zámek. Na zámek navazuje rozlehlý areál parku. Před druhou světovou válkou zámek, polnosti a lesy koupila paní Marie Eiflerová. Po válce byl statek zkonfiskován, pole rozparcelována a lesy zestátněny.

1822Kultura

Založení první školy

První škola v Dlouhé Lhotě byla založena roku 1822. Stávala naproti kostelu — dnes je v tom místě obytný dům. Do té doby chodily děti do školy do Svatého Pole nebo bylo vyučováno v najatých místnostech. Roku 1889 byla vystavena nová dvoutřídní škola.

1893Kultura

Hasičský sbor

V roce 1893 byl v Dlouhé Lhotě založen dobrovolný hasičský sbor. Roku 1982 zahájili hasiči výstavbu nové požární zbrojnice a přesně o dva roky později, 28. října 1984, ji předali do užívání — celou postavenou bez nároku na finanční odměnu.

1975Moderní doba

Konec výuky ve škole

Od roku 1975 se v Dlouhé Lhotě nevyučuje. Dle tehdejšího nařízení byly některé vesnické školy zrušeny. Děti začaly dojíždět do Dobříše nebo Příbrami.

1990Moderní doba

Osamostatnění obce

Od roku 1980 patřila Dlouhá Lhota pod Místní národní výbor Drásov. V roce 1990 se obec osamostatnila a byl vytvořen samostatný Obecní úřad Dlouhá Lhota.

Osobnosti

Lidé, kteří psali historii

Klepněte na osobnost pro zobrazení životopisu.

Bavor ze Strakonic dal podle tradice na svůj náklad vybudovat v Dlouhé Lhotě kostel sv. Jana Evangelisty. Po něm nesla obec po čas svého pojmenování Bavorova Lhota. Gotický kostel stojí dodnes jako nejstarší a nejvýznamnější stavba v obci.

Odkaz

Kostel sv. Jana Evangelisty ze 14. století je přímým odkazem jeho zakladatelské role.

Kašpar Maxmilián byl v letech 1668–1671 místosudím a místokomorníkem v Království českém. Zemřel roku 1673 ve věku 42 let. Jeho náhrobní kámen leží před oltářem kostela v Dlouhé Lhotě — připomíná jak slávou, tak smrtí rod, který obci vládl více než sto padesát let.

Odkaz

Jeho náhrobní nápis je zachován v kostele jako autentický doklad barokní epigrafiky i paměti rodu.

Příběhy

Legendy a paměť

Příběhy, které se předávají z generace na generaci.

1336–1654

Obec tří jmen

Jak Dlouhá Lhota hledala svou identitu

Málokterá obec nosila v průběhu svých dějin tak mnoho jmen jako Dlouhá Lhota. Z první zmínky roku 1336 vznikla v roce 1356 Nová Lhota, pak v roce 1364 Bavorova Lhota — na počest Bavora ze Strakonic, který zde vybudoval kostel. Teprve roku 1654, v době nové kolonizace Příbramska, se obec vrátila k původnímu pojmenování. Jména nejsou pouhý úřední detail — odrážejí dějinné proměny, vlastníky, zakladatele a kolonizaci krajiny. Tři století nestálých jmen vypovídají o čase, kdy se tato část středočeské krajiny teprve učila být sebou samou.

středověk

Pálení kolomazi — řemeslo, jímž obec proslula

Středověká specialita Dlouhé Lhoty

Hlavním zaměstnáním obyvatel Dlouhé Lhoty bylo po staletí zemědělství. Obec však získala pověst i pro jedinečné řemeslo: pálení kolomazi. Tato smolná mazlavá hmota, nezbytná pro osy vozů a různé hospodářské účely, byla z Dlouhé Lhoty zásobována celé široké okolí. Kolomaz se pálila z pryskyřičného dřeva a šlo o náročný, ale lukrativní výrobní postup. I když dnes toto řemeslo zcela zaniklo, zůstává kolomaz součástí místní identity — připomínkou, že každá ves měla svůj způsob, jak se uživit a čím přispět do světa kolem.

1984

Hasiči, kteří stavěli sami

Zbrojnice postavena bez nároku na odměnu

V dějinách každé obce jsou momenty, které vypovídají o charakteru jejích obyvatel. V Dlouhé Lhotě je jedním z takových příběhů výstavba hasičské zbrojnice. Dne 28. října 1982 zahájili lhotečtí hasiči stavbu nové požární zbrojnice. A přesně na den — za dva roky, 28. října 1984 — ji předali do užívání. Celé dílo bylo postaveno dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Tento příběh přináší to nejcennější, co si obec může o sobě uchovat: vědomí, že její lidé dokázali stavět nejen ze cihel, ale z hrdosti a sounáležitosti.